Řepa je jednou z nejoblíbenějších okopanin národní kuchyně. Navzdory známému vzhledu a chuti vyvolává název kořenové plodiny často kontroverze. Existuje verze, že řepa se může nazývat také červená řepa nebo červená řepa. Jak je to správné a co tato slova znamenají – pochopíme v článku.
Jsou tam nějaké rozdíly?
Spory se soustřeďují především kolem toho, zda jsou tato slova názvem stejné rostliny, nebo jde stále o jiné okopaniny.
Obraťme se do Ozhegovova slovníku, kde je řepa nazývána sladkou okopaninou vhodnou k požití. Rozlišujte jídelní a krmné odrůdy. Podobný popis najdeme v Dahlově slovníku a Velkém encyklopedickém slovníku.
Červená řepa se objevila kvůli chybě šlechtitelů v roce 1774, kteří plánovali vyšlechtit úplně jinou rostlinu. V důsledku toho se objevila nám známá řepa, ve které 20% složení tvoří cukr. Díky tomu se stala alternativou cukrové třtiny pro výrobu krystalového cukru.
Podívejme se do stejného Ozhegovova slovníku při hledání výkladu slova “řepa”. Je zde a znamená totéž jako „řepa“.
Toto slovo je nářeční, to znamená, že se používá pouze na určitých územích. Burjak je dialekt používaný v řeči na jihu Ruska a na území Ukrajiny, Běloruska. Jinými slovy, červená řepa je stejná jako řepa, ale na jižní způsob.
Je zajímavé, že v jižních zemích se seznámení s kořenovou plodinou stalo dříve. Předpokládá se, že „průkopníkem“ závodu byli Záporižžjští kozáci, kteří pomáhali obleženým civilistům Vídně. Při hledání potravy pročesali zahrady a pole a našli rostlinu. Pro hnědý odstín ovoce dostaly název „řepa“.
Velmi oblíbenou se stala okopanina, přidávala se do mnoha národních jídel, včetně zelné polévky.. Byl to hustý guláš ze zeleniny, zelí, osmažené slaniny a už nějakou dobu i s červenou řepou. Název odrážel složení a zněl jako „hnědá zelná polévka“. Podle historických dokumentů se postupem času proměnil v dnes známý „boršč“.
Je zřejmé, že slovo „řepa“ se používalo mnohem dříve než „řepa“. Je logické, že se křestní jméno, stejně jako samotná okopanina, rozšířilo po celé zemi.
S vyšlechtěním semen řepy šlechtiteli v XNUMX. století se však „řepa“ začala vytlačovat z řeči. Stalo se to téměř na celém území moderního Ruska, pouze na jihu se zachovala obvyklá „řepa“.
Mimochodem, rozumnou otázkou je, proč se toto nářečí na jihu stále zachovává. Vraťme se znovu k vědě, abychom to zjistili – podmínkou zachování nářečí je absence spisovného jazyka (média, státní sociální instituce) a zachování identity lidí, obyvatel regionu, vesnice. Jinými slovy, pro zachování slova “buryak” je třeba poděkovat obyvatelům jižních vesnic a měst, jejich úctě k tradicím a folklóru.
Pokud z filologického hlediska je jasné, že tato jména odkazují na stejnou rostlinu, co potom vzhled řepy a řepy? Je logické, že ani zevně, ani chutí, ani složením se tyto okopaniny neliší. Jedná se o stejnou rostlinu, která má na různých územích jiné jméno.
Panuje mylný názor, že krmná řepa je červená řepa a jídelna se správně jmenuje červená řepa. Ale není to pravda červená řepa a červená řepa jsou jedno a totéž, takže jak červená řepa, tak červená řepa mohou být obou typů. Existuje také odrůda rostlin – chard. Jeho zvláštností je nepoživatelnost oddenků, to znamená, že chybí obvyklá kořenová plodina a vrcholy se používají k jídlu.
Zajímavé je, že mangold se nejmenuje „řepa“. Zřejmě kvůli tomu, že rostlina nevyvolává asociaci s obvyklou červenou řepou, ale připomíná spíše salát.
Další mýtus tvrdící, že červená řepa je určitá odrůda červené řepy, také není prokázán. S největší pravděpodobností se objevila kvůli existenci speciální odrůdy řepy “Boršč”. Je považována za ideální pro přípravu slavné polévky a superpozice slov „řepa“ a názvu odrůdy dala vzniknout tomuto mýtu. Opakujeme, podobným způsobem na jihu neoznačují konkrétní odrůdu, ale všechny odrůdy kořenové plodiny.
Je také zajímavé, že zpočátku jižní název označoval barvu ovoce. Dnes však existují odrůdy s bílými a tzv. černými (tzv. řepa syté vínové barvy) okopaninami. Říká se jim ale také červená řepa nebo červená řepa. Mimochodem, bílá řepa vypadá neobvykle, ale není populární. Ačkoli chuť, stejně jako složení, se neliší od analogu “klasické” barvy.
Jak správně?
Oba názvy jsou správné. Výraz „řepa“ je však spisovný. Takto je okopanina označena v dokumentech, na štítku, v literárních publikacích. Správnější je mluvit spisovným jazykem, což znamená řepu.
Burjak nebo Burak je dialekt, který lze nalézt v literatuře (národní nebo k dosažení určitých stylistických rysů textu), v mluvě místního obyvatelstva na jihu země. Přesně takto – dialekt – je toto slovo označeno ve slovnících. Mimochodem, slovník obvykle uvádí výraz “řepa” jako běžnější a v závorce poznámku: proměnná – “řepa”. Jaké jsou rozdíly ve výslovnosti dialektů, lingvisté nemají shodu.
Někteří věří, že „buryak“ je slovo, které pochází z území Ukrajiny. A odpovídal ruskému a běloruskému „buraku“. Jiní vědci se domnívají, že rozdíl je způsoben výslovností: v jednom regionu je dialekt měkčí, proto červená řepa.
Navzdory argumentům z obou stran, opakujeme, dnes nepanuje shoda na rozdílu v pravopisu.
